|
| |
|
| |
|
|
Emergence of the Common Energy Policy of the EU in the context of EU-Russia Energy Cooperation
Radová, Ivana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato diplomová práce Vznik Společné energetické politiky EU v kontextu energetické spolupráce Evropské unie s Ruskem si klade za cíl odpovědět na otázku, zda Rusko se svojí agresivní energetickou politikou (plynové krize, plynovody) stojí za neúspěchem Společné energetické politiky EU, kterou se i přes snahy EU nedaří vytvořit. Prostřednictvím analýzy jednání jednotlivých členských států na klíčové energetické události, ve kterých hrálo zásadní roli Rusko, pak bude možné zodpovědět tuto otázku. Práce pak poukáže na fakt, že zásadní vliv na vývoj energetické politiky EU nemá Rusko, nýbrž jednotlivé nesourodé energetické politiky členských států, které se v souladu s realistickou logikou snaží v každé situaci dosáhnout maximalizace svých cílů. Podpora Společné energetické politiky EU pak záleží na tom, zda jejím prostřednictvím státy opravdu dosáhnou tohoto cíle. Rozdělením členských států do skupin podle jejich komplexní závislosti na ruském plynu a velikosti jejich trhu se podaří vyslovit obecné závěry ohledně tendencí podpory Společné energetické politice jednotlivými členskými státy v závislosti na těchto dvou proměnných.
|
|
|
Vybrané geopolitické aspekty energetické bezpečnosti EU
Lang, Petr ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá geopolitickými aspekty vyplývajícími z rostoucí závislosti EU na dovozu zemního plynu od externích dodavatelů. Zkoumá současnou podobu trhu se zemním plynem v EU, povahu hlavních dodavatelů a pokouší se určit hlavní rizika spolehlivosti dodávek a především, zda je reálné politicky motivované přerušení dodávek. V širším aspektu zkoumá, zda-li je trh s plynem založen na tržně založených mechanismech a regulován mezinárodními institucemi (scénář Trh a Institucí) či zda převládají bilaterální vztahy mezi producentem a spotřebitelem (scénář Regionů a Impérií). Práce dále analyzuje dokumenty vydané Evropskými institucemi k tomuto tématu a pokouší se určit, zda je možná jednotná evropská vnější energetická politika. Součástí práce jsou i dvě případové studie. První se zabývá energetickými vztahy mezi Ruskem na straně jedné a Běloruskem a Ukrajinou na straně druhé. Druhá případová studie je věnována projektu plynovodu Nord Stream.
|
|
| |
|
|
Nord Stream 2: In accordance with the EU's Energy security strategy?
Jančík, Jan ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na energetickou bezpečnost Evropské unie z pohledu dodávek zemního plynu do EU. Závislost na dovozu zemního plynu je jednou z klíčových otázek pro energetickou bezpečnost EU. Jedním z nástrojů EU pro vyřešení této otázky je diverzifikace dodavatelů a hledání nových energetických zdrojů pro zajištění chodu evropské ekonomiky. Cílem energetické strategie Evropské unie je také snížit závislost na jednom dodavateli, kterým je v tomto případě Rusko. Ve světle událostí z posledních let, kdy byly dodávky zemního plynu z Ruska několikrát přerušeny, zejména kvůli dění na Ukrajině, následné ruské agresi na východě Ukrajiny a anexi ukrajinského Krymu, hledá EU vhodnější alternativu. Výzkum se snaží odpovědět na otázky, jak se v tomto světle jeví projekt plynovodu Nord Stream 2, který rozšíří přímý dovoz zemního plynu z Ruska do Německa. Ten tak obejde Ukrajinu a bude mít dopad na další země střední a východní Evropy. Práce zkoumá projekt z pohledu konceptu energetické bezpečnosti a srovnává alternativy v jižním plynovém koridoru, nebo možnosti dovozu zkapalněného zemního plynu LNG. Kromě pohledu skrz rámec energetické bezpečnosti, se práce snaží nahlédnout na celý fenomén z pohledu geopolitiky a bere tak v potaz širší mocenské zájmy Ruska, Evropské unie, ale také Spojených států...
|
|
| |
|
|
Geopolitické aspekty ruské energetické politiky ve vztahu k Evropské unii
Seidlová, Alexandra ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Objem zemního plynu dodávaného z Ruska má v evropském energetickém mixu každoročně významný podíl. Přílišná závislost na ruských dodávkách však vyvolává obavy z potenciálně nebezpečného geopolitického vlivu Ruska na členské státy Evropské Unie (EU). Cílem této práce je metodou kritické rešerše analyzovat na příkladu vybraných evropských i ruských projektech plynovodů přítomnost převažujících geopolitických aspektů nad aspekty geoekonomickými v ruské energetické politice, ve vztahu k EU i ke státům v oblasti Kaspického moře. Pozornost je věnována i vnějším aktérům v podobě předních energetických firem, vstupujících do rusko-evropského energetického hracího pole. V závěru jsou diskutovány další možná diverzifikační východiska a odhad budoucího vývoje energetické politiky v rámci EU.
|
|
|
Emergence of the Common Energy Policy of the EU in the context of EU-Russia Energy Cooperation
Radová, Ivana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato diplomová práce Vznik Společné energetické politiky EU v kontextu energetické spolupráce Evropské unie s Ruskem si klade za cíl odpovědět na otázku, zda Rusko se svojí agresivní energetickou politikou (plynové krize, plynovody) stojí za neúspěchem Společné energetické politiky EU, kterou se i přes snahy EU nedaří vytvořit. Prostřednictvím analýzy jednání jednotlivých členských států na klíčové energetické události, ve kterých hrálo zásadní roli Rusko, pak bude možné zodpovědět tuto otázku. Práce pak poukáže na fakt, že zásadní vliv na vývoj energetické politiky EU nemá Rusko, nýbrž jednotlivé nesourodé energetické politiky členských států, které se v souladu s realistickou logikou snaží v každé situaci dosáhnout maximalizace svých cílů. Podpora Společné energetické politiky EU pak záleží na tom, zda jejím prostřednictvím státy opravdu dosáhnou tohoto cíle. Rozdělením členských států do skupin podle jejich komplexní závislosti na ruském plynu a velikosti jejich trhu se podaří vyslovit obecné závěry ohledně tendencí podpory Společné energetické politice jednotlivými členskými státy v závislosti na těchto dvou proměnných.
|
|
|
Česká republika a její připojení na nové LNG terminály - posílení plynové bezpečnosti
Prouza, Petr ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce "Česká republika a její připojení na nové LNG terminály - posílení plynové bezpečnosti" zkoumá úroveň plynové bezpečnosti ČR. Česká republika je téměř stoprocentně závislá na dovozu plynu ze zahraničí. Dominantním dodavatelem je Ruská federace, která se na dovozu podílí přibližně 75 %. Z pohledu energetické bezpečnosti je vysoká závislost na jednom dodavateli riziková a snahou české vlády by tedy mělo být tento stav změnit. Účinným nástrojem na zvýšení plynové bezpečnosti je diverzifikace zdrojů. V současné době se v okolních zemích budují nové plynové projekty, které mohou ovlivnit energetickou bezpečnost v České republice. Studie zkoumá, jaký dopad budou mít tyto projekty na Českou republiku. Jmenovitě se jedná o plynovod Nord Stream a jeho českou přípojku Gazela, která propojí severní Německo s Bavorskem přes území ČR (ale zároveň bude napojena na českou plynovodní síť) a Severojižní koridor spojující Baltské a Jaderské moře plynovou sítí s možností napojení na LNG terminály Świnoujście v Polsku a Adria na poloostrově Krk v Chorvatsku. Dále jsou zde dlouhodobé plány na otevření nové jižní plynové cesty, která by do Evropy přivedla plyn z Kaspické oblasti. Hlavním cílem práce je prozkoumat reálné možnosti napojení ČR na LNG terminály v Polsku a Chorvatsku a jejich využití jako...
|
host ::
RSS.